Hung Gee Gung
Jeden z uprchlíků, který našel v klášteře útočiště, byl Hung Gee Gung. Pravděpodobně byl mimořádně silný, měl neuvěřitelnou vůli a obrovský zájem i talent pro bojové umění. Všechny tyto vlastnosti vedly k tomu, že se stal jedním z přímých žáků opata Chi Sim Sum Si. Opat ho velmi intenzivně učil silovému stylu tygra. Již ve velmi krátké době se stal Hung Gee Gung jedním z nejlepších žáků v klášteře své doby.
Mnichové z jihošaolinského kláštera ve Fukienu stáli stále výrazněji proti dynastii Ching a proto byl jedné noci armáda klášter vypálila až na základní zdi. Jen několik mnichů a žáků se zachránilo, mezi nimi také Hung Gee Gung a jeho mistr opat Gee Sim Sum Si. Opat odešel do Kantonu a tam později vybudoval tichý klášter. Hung Gee Gung našel útočiště u divadelní skupiny Hung Shao. Tato skupina se plavila džunkami po přístavních městech jižní Číny. V jednom z těchto přístavních měst poznal Hung Gee Gung svou manželku Fong Wing Chun, neteř legendárního šaolinského mistra Fong Si Yu. Fong Wing Chun se naučila od svého strýce speciální bojový systém pocházející ze Šaolinu. Hung zkombinoval oba tyto šaolinské styly a vytvořil nový bojový systém, plný síly a flexibility.
Nový bojový styl tygr – jeřáb se brzy proslavil v celé jižní Číně jako šaolinské Kung – Fu tygr-jeřáb nebo jednoduše Hungova pěst (Hung Kuen). Během let se stával Hung Gee Gung v jižní provincii stále slavnějším a nakonec byl nejpopulárnějším z pěti nejslavnějších velkých stylů Kung – Fu (Hung Gar, Mok Gar, Lee Gar, Choy Gar a Lau Gar).
